Jeseníky s dítkem a na skialpech

Po delší době máme volný víkend. Na poslední chvíli sháním skromné ubytování a vyrážíme směr Kouty nad Desnou. Předpověď není ideální, ale my se špatného počasí nebojíme. Balím Báře peřový spacák. To půjde. S ohledem na počasí volíme krátké a jednoduché trasy, které chceme zvládnout převážně v Bářině spacím čase.

Červenohorské sedlo – Vřesová studánka

Už na parkovišti máme trochu nutkání to zabalit. Z auta se nikomu ven nechce. Bára je ale v dobré náladě, takže přivlékáme jednu vrstvu navíc, přezouváme lyžáky a zateplujeme vozíček. Bára se až po krk zavrtá do spacáku a ještě než se přesuneme pod sjezdovku, usíná.

Fučí, je mlha a začíná sněžit. Kousek po sjezdovce vzhůru a poté lesem pozvolna stoupáme až k Vřesové studánce.

V té mlze ji málem míjíme. Bára stále spí, takže místo plánované svačinky to tady rovnou otáčíme a čeká nás už jen příjemný sjezd dolů.

Kouty nad Desnou – Dlouhé Stráně

Bez dítka bychom si to pěkně vyšlápli už z Koutů nad Desnou, s Bárou ale volíme na místo osmikilometrového stoupání sedačkovou lanovku, která nás vyveze až na hřeben. Pro jistotu si předem ověřujeme, že nás vezmou i s veškerým našim vybavením – dvoje skialpy, vozíček, dítě v nosítku. Nějak vás tam poskládáme, hlásí paní za pokladnou. Osm set korun v háji. Šest minut jízdy pro celý náš balíček.

Horní stanice, rozhledna u Tetřeví chaty. Vyrážíme po Uhlířské cestě směrem na Dlouhé stráně. Bára nás z vozíku popohání. Kolem větrných turbín.

Svačinka v nádherném přístřešku Pod horní nádrží. Dá se schovat uvnitř a nebo přespat na půdě. Počasí se ale kazí víc a víc. U závory u nádrže se tak rozhodujeme nepokračovat, stejně bychom nic neviděli. Sundáváme pásy a sjíždíme zpět k lanovce. Až na jeden úsek to je už jen z kopce. Za chvilku jsme u rozhledny.

Parkujeme vozíček a u kávy čekáme až se Bára probudí, abychom mohli sjet opět lanovkou dolů.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.