Putování Českým středohořím

Toto putování pro vás sepsala Petra Vamberová.

Dva dospělí, na těžko s batohem, vozíkem, osmnáctiměsíční minituristkou a šestiměsíčním miminem v břichu.

Naše cesta začínala v Ústí nad Labem, kde můžeme doporučit:

  • lanovka na Větruši – nachází se tam rozhledna a přírodní bludiště. Výlet můžete naplánovat po zelené směrem k vodopádu (super cesta, ale po dešti může být bahnitá a rozhodně není kočárková)
  • Zoo
  • cesta lodí po Labi – směrem na Litoměřice či do Hřenska. Je třeba zkontrolovat jízdní řád, protože loď jezdí v sezoně skoro každý měsíc i den jinak 🙂 Cena velice přívětivá.

Poté jsme se vydali lodí do Děčína – levná a přívětivá doprava, dokonce s komentářem o tom, co vidíme. Navíc tam byly i kostky, takže plavba rychle utekla.

Z Děčína jsme šli po červené značce, které jsme se drželi od jejího začátku do konce (Děčín – Proboštov) a dále jsme se napojili na žlutou (Proboštov – Kostelní sedlo). Cesta je to hodně z kopce do kopce a celá sjízdná s vozíkem, i když některé úseky jen ve dvou a docela na sílu. 

Spali jsme na divoko na loukách a lesích. Krajina je hodně kopcovitá, ale rovina vždy v pravou chvíli přišla. Nám to časově nesedlo, ale určitě by se dalo přespat i u rozhledny Velký Chlum, na vyhlídce před Bukovou horou i u rozhledny Varhošť. Naopak vyhlídky za Varhoštěm jsou jen a jen skála 🙂

Vodu jsme brali ve vesnicích po cestě.

Sbalení jsme byli do dvou batohů – velkého těžkého a malého lehkého (spaní, plenky, bundy) a do vozíku – dítě, voda, jídlo 🙂 Když se dítě neslo nebo ťapalo, vezl se batoh…

Po cestě:

  • rozhledna Velký Chlum – super i pro dítě (žádný velký díry, schody akorát vysoký :)) Hned vedle je pěkné ohniště a dalo by se tu i přespat
  • vesnice Zubrnice – skanzen a moc poetická ves. Dá se jít dále podél potoka (naučná stezka) a navštívit původní mlýn. A na začátku (a červené ze strany od Děčína) je samoobslužný bar 🙂
  • Tašov – moc příjemné zákoutí u místního rybníčku
  • vesnice Čeřeniště – lidé tu chovají překvapivě hodně zvířat – koně, ovce, kozy, pštrosy … 
  • rozhledna Varhošť – krásný rozhled, ale jinak je hodně “vzdušná” a jako těhotné matce ťapajícího minituristy mi to nedělalo moc dobře…

Hůře schůdné úseky s vozíkem:

  • Homole u panny – Proboštov u vodojemu – cesta vede skrz krávy (tou dobou s telaty), které se významně koukaly a nebylo snadné je obejít. Za ohradou cesta zmizela a šlo se vysokou trávou a poté po cestě s hodně popadanými stromy….
  • z Varhoště dolů až k silnici – kopec dolů, úzká cesta a popadané stromy, skalky… Tuto cestu bychom s vozíkem rozhodně nedoporučili, ale šlo to no 🙂

Po pěti dnech ťapání jsme se rozhodli pro pauzu a přejeli busem zpět do Ústí, kde jsme měli auto a udělali jsme si městský den. V penzionu jsme pak přebalili a připravili se na další cestu.

Další den jsme začali výletem na lehko do Tiských skal – moc doporučujeme – hodně skalek, schodů, písku… ráj pro děti 🙂 Rozhodně není vhodné pro kočárky a určitě je lepší návštěva ve všední den vzhledem k množství turistů.

Pokračovali jsem již bez vozíku – na dva dny se nám podařilo nabalit pouze do velkého batohu a já jsem případně nesla dítě v nosítku – směr Děčínský sněžník. Taky super rozhledna 🙂

Jsme moc spokojení, že jde putovat a užívat si svobody na cestách i s břichem a minituristou, i když jsou výstupy pak více než pomalé 🙂. Cestu jsme si všichni užili a těšíme se na další společná dobrodružství.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.