Toulky Českým rájem

Článek pro vás sepsala Martina Melicharová.

Naše výprava začala v neděli. Sraz a začátek putování byl dohodnut na parkoviště pod Valdštejnem. Zatímco část mamin a prcků zahájila dobrodružství jízdou vlakem a pěším přesunem na místo srazu z Turnovského nádraží, další maminy byly vyloženy přímo na místě vděčnými manželi, kteří, vzhledem k optimistickému výhledu na několik dní pohody a klidu bez milovaných protějšků a dětiček, tentokrát ani příliš neremcali, že už zase musí dělat taxikáře.

Na srazu samotném se nás nakonec sešlo pět a kolem pobíhalo, lezlo, slintalo, baštilo, křičelo, případně se vzájemně vraždilo, devět dětí a když se dala karavana po střechu naložených cyklo vozíků a kočárků do pohybu, tak byla okamžitě středem pozornosti a cílem úsměvů kolemjdoucích. 

1.den: Valdštějn – Sedmihorky

První zastávkou trasy prvního dne byl zámek Valdštejn, kde se při občerstvení v místním kiosku dokázali první mrňousci za pomocí kečupu v párcích v rohlíku zamazat i za ušima. Poté, co nakrmili místního pejska se výprava pohnula opět vpřed v cíli dnešního dne, kterým byl kemp v Sedmihorkách. Kemp naprosto nádherný, vhodný po pobyt rodin a v době našeho výletu, tedy v polovině června, byl poloprázdný, takže jsme si mohli rozbít náš stanový tábor kdekoliv jsme chtěli, opět za velkého rozruchu pobíhajících a pobrukujících dětí.

2.den: Sedmihorky

Druhý den jsme si dali s mrňousky ještě volno a odpočinek v Sedmihorkách, koupačku u rybníka a hraní si v kempu, nakonec se mrňousové zachumlali do spacáku a usnuli, aby byli další den vyspinkaní na nejobtížnější část naší trasy.

3.den: Sedmihorky – Hrubá Skála – tábořiště Vidlák

Plánem trasy třetího dne bylo táhlé stoupání na Hrubou Skálu, kde proběhlo nezbytné občerstvení, tentokrát se mrňousci dokázali zamazat nanuky a během toho si mohliy maminy, co měli chuť se pokochat výhledem na Český ráj, odběhnout na Hruboskalskou vyhlídku. 

Cestou z Hrubé Skály se musela naše skupinka rozdělit. První část šla po naplánované terénní trase po červené značce, nicméně bezproblémově sjízdné i kočárkem. Zbylé dvě maminy musely jít kvůli problémům s tlumiči na kočárku cyklostezkou, která je značena po silnici. Naším cílem třetího dne bylo tábořiště u rybníka Vidlák. Tábořiště Na Vidláku je pouze posečená louka vhodná na stanování, s korytem s vodou a jednou kadibudkou. Tábořiště spravuje starší prima paní, ale i tak nám tu po večerní opékačce buřtíků jedna dobrodružná noc i s návštěvou srnky stačila. Od středy do neděle tu funguje i blízká restaurace. V Českém Ráji je Vidlák hodně oblíbené a v sezóně frekventované místo a my měli při úterku prostě smůlu…

4.den: Tábořiště Vidlák – tábořiště Svitačka

Čtvrtý den jsme se vydali přes Věžické údolí kolem rybníků až na tábořiště Svitačka, ležící hned pod úpatím Trosek. Je dobré jít po žluté značce, cesta vede kolem rybníků a je zde chládek a stín, což je rozhodně lepší než stoupat sice kratší trasou, ale kopcem a po rozpálené silnici. 😊 Svitačka je krásné tábořiště, kam jsme se těšili asi nejvíce. Děti hned po příchodu zahodily oblečení a začaly lítat v postřikovači na trávník a když se vyblbnuly tam, tak se plynule přesunuly na krásné dětské hřiště. Co je důležité, stany se daly schovat ve stínu stromů. Mrňata brzo zjistila, že krom zábavy na hřišti se dá zažít spousta dobrodružství i na přilehlých skalách, které patří pod chráněné území Apolena. Kousek odsud je i hospoda, tedy vlastně je tu hned několik hospod, kam se dá večer zajít. Za nás je Svitačka moc krásné místo a určitě se sem zas vrátíme, klidně na více dní.

5.den: Tábořiště Svitačka – Mladějov, kemp Zelené údolí

Plánem na poslední den bylo zůstat na Svitačce a udělat si výlet na Trosky, ale díky stupňujícímu se tropickému vedru a absenci koupání v blízkém okolí, jsme se raději vydali rovnou na pochod. Tentokrát jsme šli pouze 4 km do Mladějova, kde je kemp Zelené Údolí s vyhlídkou na možnost koupání v koupališti, které, jak jsme bohužel po příchodu zjistili, ještě nefungovalo. V provozu byl pouze dětský bazén, tak si alespoň mrňousci užili osvěžení. A protože plac pro stany byl pouze na přímém slunci, nikde žádný stín, tak jsme se tu rozhodli složit na chatku, poslední noc si užít a úspěch výpravy oslavit. 😊

Shrnutí

Všechny jsme takovýto vandr s dětmi a cyklo vozíky podnikaly poprvé a byl to naprosto krásný zážitek. Všude nás vlídně přijali a poslední den na večerní oslavě úspěšné výpravy bylo u vína rozhodnuto, že se z výletu udělá tradice a půjdeme i příští roky…

Myslím si, že tento přechod je vhodný nejen pro maminky začínající zkoušet s mrňousky vícedenní výlety, ale i pro kohokoliv, kdo si chce užít pár dní venku. Výhodou je i železnice vedoucí kolem celé trasy cca. 3-4 km daleko, takže při špatném počasí se dá vždy sbalit a odjet. Navíc po cestě nechybí občerstvení, obchody a samozřejmě i nezbytné restaurace, takže ani hlady a žízní nikdo neumře.