Přechod Rychlebských hor

Já, muž, 2 letá dcera a pes aneb „kočárkový“ přechod Rychlebských hor

Barbora Jedličková

Vycházeli jsme z Bílé Vody a končili nakonec v Žulové. Celkem 3 noci v horách pod tarpem. Denně jsme chodili okolo 10km, víc by pro nás v tom terénu s vozíkem bylo na křeč. Z velké části jsme kopírovali Stezku Českem, něco obcházeli po cyklostezkách. Příroda je tam nádherná, všude borůvky, spousta kořenů a kamenů ke zdolávání, takže to hodně motivovalo dceru k chození, nakonec toho ušla daleko víc, než jsme čekali. Vodu jsme nabírali ve studánkách, o ty nebyla nouze.

Užili jsme si to moc, ale upřímně bych trasu nikomu dalšímu s kočárem nedoporučila. Rozhodně ne bez silného tažného oře, některý místa byly fakt hodně nahraně, ale to už je taková naše klasika, že s kočárem vyrážíme do nekočárovýho terénu.  Každopádně za nás super trasa, s dětma co už samy šlapou by to mohlo být moc prima. 



Den první: Bílá Voda – Kraví hora (cca 8 km)

První den jsme vyráželi po obědě z Bílé Vody po červené. Zpevněná cesta vedla až k rozcestí Růženec, tam se odpojuje cyklostezka a červená pokračuje přes hřeben po hraničních kamenech. Vydali jsme se hřebenovkou, cesta hodně do kopce, přes brutální kořeny, dcera musela po svých, ale v terénu jí to hodně bavilo, navíc co byla cesta na Borůvkovou horu, takže borůvky kam se podíváš, to hodně pomáhalo. Spali jsme kousek za malou Kraví horou na české straně lesa.

Den druhý: Kraví hora – Koníček (cca 10km)

Druhý den jsme pokračovali dál na Borůvkovou horu, cesta byla místy lepší, místy dost šílená. Naštěstí můj muž dokáže kočár dostat i na skálu, takže si s terénem hravě poradil. Na Borůvkové hoře je super rozhledna a točí tam pivo, fajn odměna po výstupu :). Dál jsme pokračovali po modré přes Letiště a pramen Saletta (mezi Letištěm a pramenem totálně kamenitá a prudká cesta). U pramene je moc hezká, nově zrekonstruovaná, křížová cesta v lese, ta se nám hodně líbila. Zbytek dne jsme pokračovali pořád dál po modré až na Koníčka, kde jsme přespali. Kousek před cílem nás ještě potěšila zastávka u krásného lesního baru.

Třetí den: Koníček – Czartowiec (cca 10 km)

Třetí den jsme vyrazili po modré na Buk, další hodně kamenitý úsek, rozhodně ne pro kočár. Dál jsme pokračovali po cyklostezce přes Nové Vilémovice až za Hraničky, tam jsme se z cyklostezky odpojili na červenou. Pod Borůvkovým vrchem jsme chtěli jít po červené, ale byla to ultra divoká cesta, snad proprvé jsme něco falt nezvládli projet 😀 takže jsme se vraceli a šli po zelené na Czartowiec. Cesta taky hodně divoká, prudká a kamenitá. Chvílema jsme lezli přes obří balvany, ale zvládli jsme to a nahoře nás odměnil krásný výhled. Každopádně nám to vzalo hodně sil i času, takže kousek pod vrcholem jsme to zabalili na plácku s ohništěm a přespali. 

Čtvrtý den: Czartowiec – Žulová (cca 13 km)

Čtvrtý den jsme se vzbudili víc nevyspaní než vyspaní a do deště, tak jsme si začali pohrávat s myšlenkou, že sejdeme zpátky do údolí dřív než jsme měli v plánu. Začala se na nás podepisovat únava z předchozích náročných dnů, předpověď vypadala dál hodně deštivě, tak jsme se nakonec opravdu rozhodli pro ústup. Na Špičáku jsme sešli na cyklostezku, z ní pak na Pekle po modré kolem Nýznerovských vodopádů až do Žulové. Odtamtud jsme se svezlo vláčkem do Javorníku, kde jsme měli auto.


Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *