Střední Čechy Archivy - Klub minituristů

Vandr s dětmi

Katka — Tue, 03 Jun 2025 09:11:32 +0000

Eliška Repetná Trasa Zruč nad Sázavou – Kutná Hora: Vandr s dětmi To se tak postupně sešlo 8 cyklovozíků na kuličkovém hřišti ve Zruči nad Sázavou a nějaké další se ještě přidaly nebo vyměnily v průběhu, a bylo z toho 10 rodin s dohromady 14 dětmi. Čekalo nás 40 km na těžko. Třem z dětí bylo méně než rok a půl. Několik rodičů se navíc vláčelo i s dvoukolým povozem pro některé z potomků (odrážedlo/kolo). Někteří takto vyrazili poprvé.Celou grupu trpělivě hlídal i jeden pejsek. Klobouček všem! A mohli jsme vyrazit na vandr s dětmi. Den 1.: Zruč nad Sázavou – zámek Hodkov (11 km) Vandr s dětmi začíná – v pátek před obědem jsme se sebrali z onoho hřiště ve Zruči a vydali se směrem na KH podél železniční trati. Jednokolejka byla takovou červenou nitkou, která se linula celým víkendem kdesi podél nás. Někdo s ní přijel na start a pak se vracel k autu, někdo se s ní zas do Zruče k autu vrátil, někdo se s ní popovezl v průběhu o kousek dál a nějakou část přeskočil, aby ušetřil síly, někdo se s ní vrátil domů dřív apod. Jezdí po ní Regionova s alespoň jedním bezbariérovým vagónem. Obě noci jsme spali hromadně všichni v jednom velkém tábořišti. V průběhu dne se skupina trhala na menší části i na jednotlivce. Průběžně jsme se informovali, občas se někde potkali, varovali před překážkami ty vzadu nebo upozorňovali na úpravu trasy a změny. První den (pátek) nebylo spaní dané, cílem bylo zjistit, jak na tom jsme, a spíš cílem ujít co nejvíc. Potkalo nás několik stoupání (některé děti rodiče nešetřily a odmítaly vystoupit i do těch kopců, asi aby se rodičům večer dobře spalo). Po 10 km našly holky v čele výpravy ideální spací lokaci poblíž zámku Hodkov, kde byl posekaný široký pás trávy a kde se nakonec všech 10 stanů poskládalo (i s poměrně vstřícnými rozestupy mezi stany, takže o místo nouze nebyla). 2. Den: zámek Hodkov – Zřícenina hradu Sion (17 km) Koho nepřesvědčila k ukončení výletu noční kosa (změřeno nemám, ale muselo být jen pár stupňů nad nulou).Druhý den pokračoval směrem k husitskému území. Kromě jednoho nebo dvou stoupání (zato s teplým obědem ve Zbraslavicích) se nesla zejména druhá půlka dne ve jménu klesání a rovinek lesem. Kolem rybníku Vidlák a dál ke zřícenině Sion nahnali někteří vražedným tempem mnoho kilometrů během spánku dětí. Před zříceninou jsme si zpestřili dobrodružství překonáním úzké lávky a odměnou nám (a dětem) bylo prozkoumání vykopávek a hlavně spací lokace kousek za hradem u Vrchlice. Bezvadná prostorná louka s přístřešky (jeden dělaný jak luxusní kuchyň), potokem na hygienu i mytí nádobí, ohništěm (kde se tasily jak buřty, tak i marshmallowny s piškotama) a tím nedalekým hradem ještě na průzkum další ráno byla odměnou po dlouhých 17 km ten den. 3. Den: Zřícenina hradu Sion – Kutná Hora (12 km) V noci zase kosa, u toho potoka pocitově i možná větší. Poslední den (neděle) už nás prakticky nepotkalo stoupání ani jedno. Skupina už se úplně doroztrhala (a koho jsem od rána nepotkala, tímto se ještě dodatečně loučím), občas někde ještě potkala. My jsme nakonec končili na nádraží KH–Vrchlice namísto zacházení do centra města. Někteří měli v centru auto a museli tedy dojít až do města. Byl to skvělý vandr s dětmi. Co se příště vydat na vandr Českým rájem?

Zdroj

Článek Vandr s dětmi se nejdříve objevil na Klub minituristů.

Bezkemp: pod Blaníkem

Lenka — Thu, 02 Sep 2021 08:10:00 +0000

Už nám to po těch měsících v izolaci chybělo. Je tady jaro a první letošní výjezd Klubu minituristů. Původně plánované dobrovolničení musíme odvolat s ohledem na stále platná nařízení, ale nakonec také ubytovací možnosti Pastviny. Na poslední chvíli se rozhodujeme pro Blaník. Alespoň na dvě noci. Rezervujeme pozemek na bezkempu. Předpověď není ideální, ale i přesto se lehce po poledni potkáváme v počtu pět holek, pět dětí a jeden pes na Experimentální zahradě pod Blaníkem. Stavíme stany. Chystáme dřevo a buřtíky, ale dlouho se u ohně neohřejeme. Déšť nás brzy zahání do spacáků. Ráno nespěcháme, poprchává. Naštěstí to nemá dlouhé trvání a my můžeme ještě dopoledne vyrazit na plánovaný výlet. Mezitím se samozřejmě děti stihnou obalit v blátě, které je teď po dešti všude kolem nás. Dnes nás čeká Velký a Malý Blaník. Bájná hora Blaník v sobě skrývá spoustu tajemství. Legenda praví, že suchý dub se zazelená a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se otevře skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a vyrazí do boje, dokud v Čechách opět nenastane klid a mír. A tak za rytíři stoupáme vzhůru po zelené. Je zima a fučí, útočiště nám na vrcholu poskytne místní rozhledna. Holky vyráží na prohlídku. Pokračujeme po červené. Dolů na parkoviště pod Velkým Blaníkem a čeká nás opět další stoupání. Tentokrát na ten menší z Blaníků. U zříceniny kaple sv. Máří Magdáleny vyhlašujeme další pauzu. Pak už jen poslední kilometry do obce Lesáky. Aby měly holky nějaké dobrodružství na závěr výletu, navrhuji návrat dále po neznačené stezce. Přece nepůjdeme po stejné asfaltové, když tohle mapa nabízí. Výsledkem je asi hodinové bloudění po místních polích a lesích. Půjdeme zkratkou! Je to sice dál, zato horší cesta! vtipkují holky. Večer se tak nakonec ve zdraví všichni zase setkáváme u stanů. I třetí den se střídá sluníčko s deštěm. Rozhodujeme se proto pro návštěvu paraZoo ve Vlašimi. Zdejší zvířecí obyvatelé zůstavají v záchranné stanici, protože by sami ve volné přírodě nepřežili. Děti jsou nadšené. Po prohlídce se loučíme a postupně se rozjíždíme zpět do svých domovů.

Zdroj

Článek Bezkemp: pod Blaníkem se nejdříve objevil na Klub minituristů.

Výlet: NS Drbákov – Albertovy skály

Katka — Tue, 03 Nov 2020 16:52:16 +0000

Máte-li cestu ke Slapské přehradě a na Smetanově vyhlídce jste byli nespočetněkrát a stejně tak na vyhlídce Máj, tak se můžete vydat na naučnou stezku Drbákov – Albertovy skály. Pozor, tohle je přesně ten typ výletu, kdy si pak říkáte, že jste se měli na tu trasu, co vymyslel váš muž, kouknout. To je přesně ten výlet, kdy ze “to je jenom slabých 7 km” se stane celodenní výlet, po kterým partner spokojeně (a v uctivé vzdálenosti) pronáší něco o vašich vyrýsovaných lýtkách a vy něco o svých starých kolenech. Teď zpětně se koukám na popis trasy na internetu a čtu popisky jako: „velmi náročný terén, příkrý sráz, není vhodné pro osoby trpící závratí, za nepříznivého počasí může být pohyb smrtelně nebezpečný“ (www.stezky.info). Tak nebudeme to zas tak dramatizovat, že. Na druhou stranu, moje lýtka si tento výlet pamatovala ještě několik dní. Ale popořadě. Ideální místo na zaparkování je parkoviště U Křížku. Pak už vám nic nebrání se vydat za dobrodružstvím. Velmi doporučuji si tento výlet rozvrhnout jako celodenní. Trasa je sice dlouhá cca 7 km, ale vzhledem k obtížnosti terénu, neustálému stoupání a klesání, nám trvala poměrně dlouhou dobu. Zároveň doporučuji jít za sucha, jelikož se jde například po kamenech nebo úzkých římsách. Po cestě jsme potkávali i děti školou povinné a těhotnou ženu v pokročilém stádiu těhotenství, takže dá se to ujít. Zhruba v půli cesty je úniková pěšinka, která vede zpět. Pokud rádi, jako já, pronášíte věty typu, „jen vyjdu toto stoupání a už tam budu“, tak tam nejezděte, protože budete mít depresi. Za každým rohem jsem čekala konec, ale nepřicházel. Na druhou stranu, pokud se rádi kocháte třpytící se řekou a skály jsou váš rajon, tak šup, už si balte batůžky. Možná si říkáte, proč vám vlastně tento výlet doporučuji, když sama z něho mám malé turistické trauma. Asi proto, že i když už je to rok, co jsme tam byli, tak si ho pořád živě pamatuji. Doteď ve mně trasa vyvolává emoce a to se jen tak často nestává. A jak se říká, zážitek nemusí být pozitivní, hlavně že je silný :).

Zdroj

Článek Výlet: NS Drbákov – Albertovy skály se nejdříve objevil na Klub minituristů.

Zámek Konopiště s dětmi

Katka — Fri, 16 Oct 2020 15:24:05 +0000

Zámek Konopiště a jeho okolí je můj rajon. Bydlíme v Benešově a pokud chci jít pěšky někam do blízké přírody, tak je Konopiště nejlepší, a skoro jediná, volba. Naštěstí, je to volba moc hezká. Konopiště můžete navštívit v jakékoliv roční období a vždy vám návštěva něco hezkého přinese. Vřele doporučuji se nedržet pouze hlavních cest, ale zkoušet nalézat i malé lesní cestičky, kterými je park protkaný. Objevíte tak spoustu malebných zákoutí, kam davy letních turistů určitě nedorazí. JARO, pokud jste milovníci liduprázdné přírody a radujete se z každého nového krokusu a sněženky, tak je ten správný čas sem zajet. LÉTO, při vyhýbaní se davům turistům máte šanci objevit ztracená zákoutí a malé pěšinky, které vás dovedou až na místa, kam ani samotný Ferdinand D´Este nedošel. PODZIM, za mě nejkrásnější doba na návštěvu zámeckého parku. Zlaté aleje stromů lemují jezero a všude začíná panovat ticho a klid před blížící se zimou. ZIMA, čekejte až napadne sníh a objevujte Konopiště při jízdě na běžkách. Zároveň můžete fandit a nebo se zapojit do otužování v jezeře. Pokud na výlet chcete nalákat děti, tak jim můžete slíbit několik zábavných aktivit. Na rozhýbání těla vám skvěle poslouží koše pro diskgolf . Větší děti jistě ocení lesní hřiště, které se nachází kousek nad Růžovou zahradou a další krásné hřiště pro malé i velké je přímo u hlavního parkoviště, naproti restaurace Nová myslivna (pozor, kousek je i restaurace Stará myslivna). Pokud máte doma milovníky zvířat, tak na zámku žije medvěd, navštívit můžete i obůrku s lesní zvěří a v neposlední řadě všude pobíhá spoustu pávů a veverek. Na zámku samozřejmě probíhají tradiční prohlídky, o těch vám moc nepovím. Ale pokud se rádi bojíte a máte pro strach uděláno, tak můžete navštívit půlnoční prohlídku Předzvěst duchů anebo se účastnit zámecké únikovky. Více info zde. Já osobně se nejraději procházím kolem zámeckého jezera. Cesta je vhodná pro kočárky a po cestě naleznete pár odpočinkových míst. Jindy se zase procházím malými cestičkami a cíleně se ztrácím. Pokud ale preferuje jasný cíl a zámecký park vám nestačí, tak se můžete ještě vydat na nedaleké poutní místo s kostelem, na Chvojen. Chvojen se nachází zhruba 2 km od zámku. Další místo, které stojí za prozkoumání je určitě zřícenina hradu Kožlí a jeho okolí. Zříceniny si možná skoro nevšimnete (ne nadarmo je to zřícenina), ale údolí, do kterého je vsazená, potok, který kolem protéká a husté lesy, do kterých je vetknutá, mají své kouzlo. Cesta ke zřícenině je vhodná pro kočárky, kola i odrážedla. Pokud vám po všech těch výletech vyhládne, tak se stavte v proslulé restauraci Stará myslivna. Doporučuji gulášovou polévku, ta je prostě boží. V restauraci sice není přebalovací pult, ale dětské jídelní stoličky mají. U venkovní zahrádky je pro děti připravená houpačka a malé pískoviště. Prakticky: Jak se dostat na Konopiště Od dubna do října jezdí Ekovláček z hlavního Masarykova náměstí v Benešově, cena jízdenky je 20 kč (a platí i na zpět). Jízdní řád je zde. Ekovláček pojme i kočáry (cca 6), ale často, především v hezkých letních dnech, je o vláček velký zájem. Velmi doporučuji (zvlášť pokud máte kočár) čekat na vláček alespoň 20 minut předem a zároveň doporučuji nenastupovat na jiné zastávce než té první, pak bývá obsazen. Speciální tip, pokud pojedete vláčkem, tak se nechte vyvézt až na poslední stanoviště „Vrch Tuškov“, od tohoto místa je už hřiště kousek. Pěšky – z Masarykova náměstí v Benešově je to cca 3 km k zámku, a 1,5 km na začátek parku Autem – pod zámkem se nachází placené parkoviště

Zdroj

Článek Zámek Konopiště s dětmi se nejdříve objevil na Klub minituristů.

Kersko s dětmi pod stanem

Katka — Sat, 22 Aug 2020 08:30:52 +0000

Přibylo nám spoustu nových členů v klubu a tak jsme si říkaly, že by bylo fajn některé z nich poznat. Na konci července jsme tedy s Lenkou zorganizovaly dvoudenní výlet do Kerska. Lokalitu jsme vybraly tak, aby byla dobře dostupná z Prahy a zároveň aby místo, kde budeme spát, bylo hezké a babyfriendly. První podmínka se podařila splnit, ta druhá tak napůl. Místo na spaní jsme vybraly přes bezkempu.cz. Konkrétně jsme jeli sem. Tento pozemek je pro stany jako dělaný, rovný, spoustu místa, krásná tráva. Předem jsme věděly, že se nachází přímo u dálnice, ale všichni recenzenti se zmiňovali pouze o jemném ruchu. Věřím, že lidem v karavanu hluk nevadí, ale bohužel ve stanech byla dálnice opravdu dost slyšet a při usínání jsme místo poslouchání zvuků přírody slyšeli auta. Na druhou stranu majitelé byli moc fajn, připravili nám snídani a pro děti komentovanou prohlídku a krmení jejich zvířátek. Na tomto výletě se nás sešlo 10 maminek a 14 dětí. To už je pěkná smečka. První den jsme se především seznamovali a vypravili se na krátký výlet k lesním rybníčkům. Rybníčky byly zarostlé, dětem to však nevadilo a některé se v nich dokonce trochu vycachtaly. Po cestě zpět si část výpravy nevšimla místa, kde jsme odbočili, a ztratila se nám. Uff, kde jen jsou? Já s kamarádkou Péťou jsme se holky vydaly hledat, ale nenašly jsme je. Začala jsem se docela bát. Jak to zvládnou? Najdou cestu zpět? Vracely jsme se pochmurně do tábořiště, když mi volala Lenka, která šla dopředu, že holky už na nás dávno čekají. Naprosto intuitivně a bez mapy našly cestu zpět! Doteď to nechápu a obdivuji jejich super instinkt. Večer jsme nachystali táborák, uspaly jsme děti a povídaly si. To mám vždy nejraději. Druhý den jsme jeli k jezeru Sadská, kde jsme se vykoupali a zájemci ještě vyrazili na malý výlet k nejzachovalejší písečné duně v České republice (je to od jezera cca 3 km). Protože bylo opravdu velké teplo, tak jsme si připadali jako na Sahaře, kulisy byly opravdické. U jezera se nám všem líbilo natolik, že jsme se rozhodly plánovaný pramen, Lesní ateliér i Hájenku známou z pera Bohumila Hrabala nechat na příště. Po obědě jsme se tedy rozloučili a vrátili se do svých domovů.

Zdroj

Článek Kersko s dětmi pod stanem se nejdříve objevil na Klub minituristů.