Rakousko Archivy - Klub minituristů

Vídeň s dětmi

Katka — Wed, 19 Nov 2025 09:57:16 +0000

Vídeň s dětmi je ideální na krátký výlet i prodloužený víkend. Dá se tam pohodlně dojet vlakem, dětem nabídne akvária, interaktivní muzea, vodní a balanční hřiště a rodičům docela pohodovou logistiku – když víš, na co si dát pozor. Sepsala jsem praktické tipy, které se nám ve Vídni s dětmi opravdu osvědčily – od cesty vlakem přes výběr atrakcí až po balení a MHD. Jak se dostat do Vídně s dětmi: vlakem a v dětském kupé Pro cestu do Vídně s dětmi se nám nejvíc osvědčil vlak RegioJet: Cesta vlakem má s dětmi ještě jeden bonus – odpadá stres z řízení a hledání parkování. Ty se můžeš věnovat dětem nebo plánování programu. MHD ve Vídni: lístky, appka a kočárky Vídeň má dobře fungující MHD, ale s dětmi je fajn se připravit: Kočárek vs. bez kočárku Město není všude ideálně bezbariérové a MHD bývá dost plná. K tomu: Haus des Meeres: jeden dům, jeden den zábavy Jedna z top atrakcí pro děti ve Vídni je Haus des Meeres – obrovský dům plný akvárií a zvířat. Jak se tam dostat Vstupné a provoz Jak si prohlídku užít s dětmi Haus des Meeres má 11 pater a několik výtahů. S dětmi se nám osvědčilo: V jednotlivých patrech najdete: Praktické drobnosti: Jídlo v Haus des Meeres Mít svou svačinu se vyplatí vždy, ale přímo v domě: Zhruba 4 hodiny v Haus des Meeres jsou s dětmi tak akorát – nevyčerpá je to, ale pořád mají spoustu zážitků. Muzea pro děti ve Vídni: Technické muzeum, Zoom a Haus der Musik Vídeň nabízí několik skvělých muzeí, která jsou dělaná přímo na rodiny s dětmi: Do většiny muzeí je potřeba: Hřiště a venkovní atrakce: Donauinsel, Motorikpark a parky Donauinsel – vodní hřiště Na ostrově Donauinsel najdeš skvělé vodní hřiště: Motorikpark v Helmut-Zilk-Parku Kousek od hlavního nádraží (cca 15 minut chůze) je Motorikpark v Helmut-Zilk-Parku: Hřiště v centru a v parcích Ve městě je spousta menších hřišť: Co si sbalit do Vídně s dětmi Osvědčilo se nám minimalistické balení: Jídlo: Jak plánovat program: Vídeň s dětmi Co se hodně vyplatilo: Díky tomu máš celý den v hlavě „mapu“, ale nenecháváš si ji sežrat veškerou pozornost – tu si můžou užít děti a zážitky. Vídeň s dětmi: Proč se vracet? Vídeň je město, kam se s dětmi dá jezdit znovu a znovu. Každý další výlet otevírá nové možnosti – jednou víc muzea, jindy víc hřiště a vodní atrakce, příště třeba zoo nebo další čtvrti. Za článek děkujeme Nele Šimečkové. Co příště zkusit Budapešť s dětmi?

Zdroj

Článek Vídeň s dětmi se nejdříve objevil na Klub minituristů.

S dětmi na lyže do Korutan (Obervellach)

Lenka — Sun, 18 Feb 2024 06:05:00 +0000

Přemýšlíš zrovna, kam vyrazit na lyže? Co takový Obervellach i s dětmi? Letos poprvé jsme vyrazili na zimní dovolenou do Rakouska, do Korutan, Vysokých Taur, poblíž Obervellachu. České hory nám snad tuhle malou nevěru prominou. S ohledem na aktuální ceny v Čechách nám však tohle řešení, i díky úžasným podminkám které Alpy nabízí, vyšlo mnohem lépe něž naše vyjezdy do Krkonoš v předchozích letech. Ubytování v Obervellachu – apartmán Ad Alta Zázemí nám poskytl apartmán Ad Alta v Obervellachu. Poklidné městečko se sympatickým dojezdem do okolních lyžařských středisek, na turistických stezkách, pár kroků od obchodu i na skvělé dětské hřiště. Jde o dům z 16. století se vším dobrým, ale i špatným, co takový prostor přináší. Pokud tedy dáváte přednost moderně a „sterilnímu“ prostředí, dále ani nečtěte. Milujete-li však jako my místa s historií a příběhem. Místa, která na vás dychnou takovou tou útulností, domácí pohodou, malými nedokonalostmi a osobitým stylem. Tenhle apartmán bude i pro vás skvělou volbou. Navíc za parádní cenu! Dvě ložnice, obývací pokoj s jídelnou, vybavená kuchyňka ( i kávovar!) a koupelna. Zahradní domek na uschování jakéhokoliv vybavení. Topení na pelety. Není to prvoplánově babyfriendly ubytování, ale na druhou stranu tady dětem nic nechybělo. Krabice hráček ve skříní byl pro ně rozhodně ten největší poklad! Na závěr ještě jedna důležitá informace, zejména pro jazykově méně vybavené – majitelkou je moc milá a ochotná Češka. Spoustu tipů na výlety a atrakce v okolí Obervellachu naleznete přímo na blogu apartmánu, takže to tady nebudeme opakovat. Nás tady v polovině ledna překvapilo relativně podzimní počasí. Boby tak zůstaly hluboko v kufru auta a my s dětmi mohli poznávat za celkem příjemných teplot i turistické stezky, kterých je zde také nespočet. Chceš tipy na to, co podniknout v zimě? Mrkni do této sekce. Obervellach s dětmi. Co se líbilo nám? 1. Ankogel/Mallnitz – tip na super lyžování v Korutanech pro děti Ankogel rozhodně nepatří mezi nejlepší a nejmodernější rakouské areály, ale možná pravě proto tady není tolik lidí a skipas na pár dnů nestojí celý rodičák. Děti do 6 let navíc zdarma! Děti se vyblbnou na spodní sjezdovce, zkušenější si to dají po černé z té nejvyšší stanice, a když třeba nejede kvůli počasí vlek, za 5 éček můžeš vyrazit po sjezdovce vzhůru na skialpech. My jsme si to užili! Pokud toužíte po něčem větším, o kousek dále na vás čeká lyžování na ledovci Mölltaler. Obervellach je i fajn zakladna pro skialpinistické výpravy. Nám v tomhle ale zrovna moc nepřály aktuální podmínky v terénu. Tak třeba příště. 2. Procházka k hradu Falkenstein Vyrazit můžete po stezce přímo z Obervellachu. Tam i zpět něco přes 8 km. Čekají na vás pěkné vyhledy a nám se líbil i samotný hrad. 3. Dětské hřiště v Obervellachu a Motorikpark Skvělé misto pro dětí. Najdete zde spoustu dřevěných herních a vodních prvků. V sezóně to tady musí být super.

Zdroj

Článek S dětmi na lyže do Korutan (Obervellach) se nejdříve objevil na Klub minituristů.

Tyrolsko s dětmi

Katka — Sat, 21 Aug 2021 08:55:00 +0000

Tyrolské Alpy S dcerkou Kájou jsme se poprvé vydali na zahraniční dovolenou do hor, když jí byl čerstvý rok. Jelikož jsme vůbec nevěděli, co očekávat od tak malého dítěte ve vysokých horách, volili jsme ubytování na jednom místě s výjezdy autem, pěšky, či na kole do blízkého i vzdáleného okolí. Ubytování Zázemí jsme našli v hotelu Stecher v Oetzu. Jako výchozí místo nám přišel optimální. Hotel sám o sobě byl velice klidný a moc dobře uzpůsobený dětem. K dispozici byla dětská postýlka i jídelní židličky, snídaně se podávaly formou rautu. Součástí hotelu byla velká zahrada s malým dětský hřištěm, trampolínou a větším nafukovacím bazénem. K dispozici dětem byly různé nafukovačky do vody, balóny, odrážedla, tříkolky, kola a další hračky. Rodičům pak lehátka k opalování. Uvnitř hotelu se nacházela místnost s privátní finskou saunou s odpočívacím prostorem, lehátky a sprchami. Navíc byla pro ubytované hosty zdarma. Přestože se hotel nacházel hned vedle cesty, nerušilo nás to a byli jsme opravdu spokojeni. Ötztal card Kartu výhod jsme si pořídili hned po příjezdu. Dá se zakoupit v informačním centru, je nepřenosná (na jméno) a mají různě dlouhé varianty. My jsme využili třídenní kartu. S kartou jsou zdarma všechny místní lanovky, doprava autobusem je se slevou nebo zcela zdarma, stejně tak většina místních parkovišť. Dále jsou v kartě slevy ve vybraných restauracích, vstupy do muzeí a na různé atrakce. Zdarma je oblíbené outdoorové centrum Area47 (my jsme nevyužili) či wellnes centrum Aquadome (taky jsme nevyužili). Dále pak minigolf, vstup na koupaliště na jezerech, půjčení kol a mnoho dalšího. Je potřeba podívat se, co platí pro aktuální rok. Každopádně s kartou ušetříte majlant. Hory v Öetzu Přímo z Öetzu vede lanovka Acherkogelbahn (v rámci Ötztal card je zdarma), která vás vyveze do dvou tisíc metrů. U horní stanice lanovky je Panoramarestaurant a velké dětské hřiště Widiversum Hochoetz (zdarma) plné prolézaček, klouzaček a různých vodních atrakcí. Všude v okolí je mnoho zvířat a horských chat, tak jsme se vydali na menší výšlap. Od lanovky jsme se vydali k chatě Neue Bielefelder Hütte, přes vrchol Mohrenköpfl (2180 m n. m.; bez kočárku) k horské chatě Balbach Alm (1957 m n. m.), kde jsme si dali úžasný oběd a zákusek (pozor, nelze platit kartou). Od této chaty k chatě Küthai Alm (1988 m n. m.) vede naučná stezka s atrakcemi pro děti, nebo se dá jít cestou. My jsme šli naučnou stezkou a bylo to fajn. Od chaty Küthai Alm jsme pokračovali štěrkovou cestou kolem salaší zpět k dětskému hřišti a stanici lanovky. Celý náš výlet nás provázely dechberoucí výhledy a všudypřítomná zvířata – koně, osli, krávy, kozy, svišti a dokonce prasata (ta ale v ohradě). Všechna zvířata byla neskutečně přátelská a mazlivá a Kája si to doslova užívala. Nejbližší okolí Öetzu Jezero Piburgersee Jeden den jsme si v rámci Ötztal card půjčili zdarma kola a vydali jsme se na projížďku. Zaplatili jsme jen za vypůjčení dětské cyklosedačky (cca 10 eur), kterou nám během pár minut na kolo namontovali, kola nám nastavili, helmy zdarma zapůjčili (dětskou helmu jsme si přivezli z domu, protože má dcera extra malou hlavu, ale jinak je taky půjčovali) a mohli jsme vyrazit. Naše cesta vedla k jezeru Piburgersee (všechny cesty k němu vedou do kopce). Zvolili jsme příjemnou lesní cestu, která byla málo frekventovaná cyklisty a chodci a téměř celou dobu byla do mírného kopce. Jezero jsme objeli, okoupali jsme se na opačné straně než je placená pláž (pláž je v rámci Ötztal card zdarma; kola však musí zůstat zamčená před vstupem do areálu). Zpět jsme jeli nejrychlejší možnou cestou, protože se hnala bouřka. Jeli jsme přes vesnici Piburg po hlavní cestě. Rozhodně to nedoporučuji jet v opačném směru. Cesta je velice frekventovaná asfaltka, místy nepřehledná, podél které stojí mnoho zaparkovaných aut, všichni tady jezdí rychle a hlavně ten kopec…. nemá snad konec, je prudký a hnusný… dolů se to ovšem dalo. Vesnice Umhausen Další fajn místo je vesnice Umhausen, kde najdete hned několik zajímavostí. Zaparkovat se dá na placeném parkovišti u přírodního koupaliště Badesee Umhausen (s Ötztal card by mělo být parkoviště zdarma). Koupaliště jsme nezkoušeli, nebyl na to čas, ale taký by měl být vstup zdarma s Ötztal card. Místní dostupnou “atrakcí” je skanzen věnovaný pračlověku Ötzi Dorf (s Ötztal card zdarma). Ten jsme navštívili, nicméně dceru to nebavilo a my jsme byli také zklamaní… ještě, že jsme to neplatili. Každopádně ve skanzenu je i ornitologická stanice, která by se nám líbila, ovšem přišli jsme až po posledním programu, takže ani nevím, jak je to se vstupným, ale asi by to stálo za to. Od skanzenu pokračuje nahoru do kopce stezka, která vede k vodopádu Stuibenfall. Ten určitě stojí za zhlédnutí, jelikož je to nejvyšší vodopád v Tyrolsku. V jednom místě se stezka rozdvojuje, jedna pokračuje jako ferrata lesem po skalách podél vodopádu k jeho počátku, druhá se klikatí do kopce a napojuje se na dlouhý kovový most, který pokračuje kovovým schodištěm s vyhlídkovými plošinami až nahoru. My jsme zvolili s dítětem tu bezpečnější trasu. Z vodopádu však padá tolik vody, že je schodiště dost mokré a kovová konstrukce místy klouže. Zvládnout se to ale dá. My jsme šli v dešti, takže nám to bylo celkem jedno. Küthai a jezero Speicher Finstertal ve 2320 m n. m. Jeden z opravdu nejhezčích výletů, který jsme zde absolvovali, byla procházka v horách okolo vesnice Kühtai. Ve vesnici jsme zaparkovali přímo u lanovky DreiSeenBahn a vyvezli jsme se nahoru do 2400 m n. m. (vše zdarma s Ötztal card). Šli jsme krásnou pěšinou kolem horské chaty k jezeru Speicher Finstertal, které bylo k naší smůle nebo možná štěstí zrovna vypuštěné a probíhaly opravy na hrázi. Pohled na vypuštěné jezero (přehradu) a mohutnou hráz nad vesnicí byl neskutečný. Za normálních okolností se dá jezero pěkně obejít, nyní však byly cesty nepřístupné. Mohli jsme se vydat alespoň do okolních hor, ale naše mrně zrovna nemělo turistický den… a tak jsme se vydali stejnou cestou zpět k horní stanici lanovky. Cestou jsme opět potkali stádo koní a trochu jsme se pomazlili. Muzeum Jamese Bonda ve 3000 m n. m. Manželovým přáním bylo vidět muzeum Jamese Bonda. Vydali jsme se tedy autem do Söldenu, kde jsme zdarma zaparkovali přímo pod lanovkou vedoucí na Geislachkogel (lanovka zdarma s Ötztal card). Za malou chvíli už jsme se nacházeli na vrcholu ve výšce 3056 m n. m. a mohli jsme se kochat výhledy… Manžel by rozhodně pánům doporučil navštívit místní WC, prý je to WC s nejúchvatnějším výhledem na světě, dokonce si ho vyfotil. Na vrcholu je restaurace (nevyužili jsme) a to, proč jsme sem přijeli, Elements 007 (muzeum Jamese Bonda) s autentickými předměty přímo z filmu, který se zde natáčel. Vstup do muzea je s Ötztal card s výraznou slevou. S ročním dítětem jsme z prohlídky muzea měli trochu strach, ale bylo to v pohodě. Protože se v muzeu promítají i úseky filmu a filmu o filmu, dostala Kája špunty do uší a byla v pohodě. A jelikož bylo muzeum z velké části interaktivní, tak to vydrželo i to naše mrně. Po prohlídce muzea jsme se rozhodli pro pěší sestup. Ze strmosti a povrchu značené turistické trasy jsme měli s dítětem strach, a tak jsme šli po sjezdovce – štěrkové cestě (v té době už bez sněhu). V okolí sjezdovky však sníh ještě ležel. Bohužel jsme zvládli pěšky sestoupat jen k prostřední stanici lanovky do 2000 m n. m., protože muže trápila kolena, ale i tak to byla úžasná procházka. A opět bylo všude kolem nás spousta zvířat, hlavně koz, ovcí a koní. Highline 179 a oblast Klause-Reutte Jeden z našich vzdálenějších výletů vedl do oblasti Klause-Reutte na zříceninu dvou hradů, nebo lépe řečeno pevností, a na unikátní visutý most Highline 179. Parkování přímo na Klause je zpoplatněno, ale není to žádná hrůza a rozhodně doporučuji zde zaparkovat. Od parkoviště k visutému mostu vede lanovka, pokud však budete chtít až k vyšší pevnosti, musíte stejně pěšky do prudkého kopce. Dle mého názoru je použití lanovky zcela zbytečné a je lepší jít hezkou lesní pěšinou okolo do mírného stoupání (pro kočárek to asi ale nebude). Lesní pěšina se po nějaké době napojuje na štěrkovou cestu, ze které jsou nádherné výhledy a vyjdete po ní až ke zřícenině Schlosskopf (1250 m n. m.). Odtud vede strmá lesní cesta dolů ke zřícené pevnosti Ehrenberg a ke vstupu na visutý most. Před vstupem na Highline 179 je potřeba si zakoupit v místním automatu vstupenku (u spodní stanice lanovky nebo při vstupu na most, lze platit kartou) a poté projít turniketem. Pozor, vstupenky potřebujete i při průchodu ven z mostu. Most je opravdu pro silné povahy. Nachází se ve výšce 114 metrů nad údolím a silnicí, je 406 metrů dlouhý a jelikož je to visutý most tibetského typy, neskutečně se houpe. Ale zážitek je to hodně silný. Most je dokonce zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejdelší most tohoto typu na světě. Pokud nechcete přecházet most zpět, můžete se, stejně jako my, vydat z jeho druhé strany dolů lesní cestou přes zříceninu Fort Claudia zpět k parkovišti. U parkoviště přímo v Klause se nachází restaurace, kde výborně vaří. No a jelikož nám celý den přálo sluníčko, vydali jsme se ještě před zpáteční k řece Lechu. Zaparkovali jsme na okraji Reutte poblíž řeky v místech, kde je vybudován boční kanál. Ten je sice oplocen, ale má veřejnosti přístupné branky u všech mostků přes něj (my jsme využili hned ten první u začátku kanálu). Prošli jsme pohodlně až k řece. A přestože měla voda v řece jen pár stupňů, náš malý vodník se koupal asi hodinu. Innsbruck Manžel velice rád navštěvuje historická města, a tak jsme se cestou zastavili v Innsbrucku. Měli jsme vytipovaných pár míst, která jsme chtěli vidět a všechna byla v centru, tak jsme zaparkovali přímo zde v podzemní garáži. Pozor, nedělejte to!!!! Je to neskutečně drahé. Pokud se ovšem budete chtít, stejně jako my, projet nejmodernější a nejrychlejší lanovkou Nordkettenbahn, zaparkujte v centru v Congressu na parkovišti. Při použití lanovky je parkování zdarma (to jsme však nevěděli). Parkoviště je zároveň začáteční stanicí lanovky. Lístky na lanovku se kupují přímo na stanicích v samoobslužném automatu, lze platit kartou. Přesto, že lanovka jede až do 2256 m n. m. (za pouhých 20 minut), my jsme pro tentokrát kvůli Káji zvolili jen cestu do Alpské zoo (Alpenzoo), což jsou dvě zastávky. Na lanovku se dá koupit zvýhodněná vstupenka lanovka + Alpenzoo (určitě se vyplatí). Alpská zoo je opravdu alpská a je v prudkém svahu. S kočárkem se sice dá zvládnout, ale místy je třeba poponést, my jsme byli rádi za nosítko. V zoo nenajdete žádná exotická zvířata, ale jen ta, která žijí v Alpách. Nás nejvíce uchvátili kozorožci, medvědi, vlci a kotě rysa. U většiny pavilonu jsou zábavné aktivity pro děti, různé vzdělávací tabule, překážky apod. V zoo se dá navíc slušně poobědvat. Kromě klasických jídel rychlého občerstvení zde najdete také saláty, špagety a jiné těstoviny, rizoto, omáčky a mnoho dalšího za rozumnou cenu. V Innsbrucku jsme si ještě prošli historické centrum, kde Káju samozřejmě nejvíce zajímaly kašny, a prohlédli jsme si typickou architekturu domů kolem řeky. Na druhém břehu řeky jsme narazili na úžasnou cukrárnu/pekárnu s krásným dětským hřištěm (Der Bäcker Ruetz – Mariahilfpark), které bylo stavěno opravdu pro ty nejmenší. Údolí Pitzal I my jsme letos s roční holčičkou vyrazili do Tyrolska. Zázemí míváme ve vedlejším údolí Pitztal hned na začátku ve vesničce Arzl v klubové horolezecké chatě, takže sem jezdíme častěji, dcerunka tu byla už potřetí. I my volíme raději více dní na jednom místě, kde se komplet zabydlíme, a odkud podnikáme jednodenní výlety. Freizeit Pass Stejně jako Ötztal i Pitztal nabízí pro ubytované Freizeit Pass, stojí 5€, údolí je ale mnohem menší, takže tolik výhod jako v Ötztalu tu zdaleka není. Co se nám ale už poněkolikàté osvědčilo, je cyklistický výlet přes celé údolí. Až na jeho konec se totiž dá dojet autobusem s Freizeit Passem zdarma a odtud je to potom krásných 35 kilometrů po cyklostezce stále z mírného kopce. Převýšení je 1000 metrů (z 1800 do 800) a celou dobu se jede podél řeky Pitze přes pastviny, kolem skal, občas úzkými...

Zdroj

Článek Tyrolsko s dětmi se nejdříve objevil na Klub minituristů.